Deprese a ztráta motivace
Dobrý den. Potřeboval bych prosím radu ohledně svého psychického stavu. Poslední 2-3 roky mám docela časté "deprese" a již několikrát jsem si říkal, zda by nebylo na čase navštívit psychologa. Ale nikdy v sobě nenajdu dostatek "odvahy" a také se sám před sebou snažím celou věc bagatelizovat.. Co se týče mých problémů, tak mě nejvíce tíží, že se spoustou věcí často a dlouho zabývám "uvnitř v hlavě".. již si ani nepamatuji den, kdy bych neřešil (i několikrát denně) existenciální věci. Neumím se vůbec smířit se smrtelností a to jak svou, tak svých blízkých.. Trpím častou úzkostí, mám strach o své zdraví i zdraví a život svých blízkých. Snažím se dělat vše "jak by se dělat mělo", snažím se jíst zdravě.. Nutno podotknout, že v kontrastu s tímto poměrně dost konzumuji alkohol.. Je mi 32 let a v životě jsem toho na sebe již "naložil" hodně a mám snad všechno, co jsem si jako puberťák přál.. Mám krásnou manželku, úžasnou 2 letou dcerku, nyní jsme se přestěhovali do mezonetového bytu s terasou u jehož výstavby jsem byl poslední rok a mnohdy to bylo také náročné (nyní ještě řeším další komplikace s kolaudací). Mám vystudovanou vysokou školu a dobře placený managerský post v práci, která mě baví, tedy alespoň bavila. V poslední době mi totiž ty mé stavy způsobily, že naprosto ztrácím motivaci a to jak v práci, tak ve sportu, který pro mě byl vždy strašně důležitý (17 let hraji vrcholově florbal, chodím 3xtýdně do posilovny, běhám, jezdím na kole), ale bohužel také ve svém standartním osobním životě.. Stojí mě hrozně moc sil, aby to na mě mí blízcí a okolí nepoznalo.. Vždy jsem byl člověk, který chce a musí být ve všem nejlepší a první. Vždy jsem se snažil, ať již v práci nebo ve sportu lidi vést a hecovat a bral jsem na sebe hlavní břemeno a zodpovědnost, ale toto všechno se ztratilo.. připadám si jako by se ze mě - z bývalého sangvinického cholerika stal hrozný otupělý flegmatik.. Ta častá otupělost mě ale následně stojí spoustu sil do všeho co dělám, takže se motám tak trochu v kruhu.. Dále bych asi také zmínil, že mám rád ženy.. Nemá to vyznít jako "chlubení", ale doposud jsem měl zhruba 60-70 různých sexuálních partnerek.. Snažím se vše dokola a dokola rozebírat, abych si sám pomohl - jestli nemám třeba nízké sebehodnocení, což si nemyslím, jestli třeba nelaškuji se syndromem burn-out nebo silnějšími depresemi, ale čím více se do toho zamotávám, tím je to horší, než aby se mi ulevilo.. Za Vaší radu budu moc vděčný, protože se myslím, že zajít si k odborníkovi osobně se určitě nerozhoupu.. A navíc bych před ním byl pravděpodobně velmi uzavřený (pokud bych si před tím nedal 2 sedmičky vína).. Moc děkuji a mějte se hezky
Dobrý den, asi vás nepoťěším, ale musím vám napsat, že vaše obtíže a problémy bez odbor...
